E-Rycovy stránky

Překlad reklamního textíku na Garyho aktivity vydaný v místních novinách

Barbara Sherman (Wilsonville Spokesman)
Gary Lee Betts a jeho tým českých vědců přivedl k životu zařízení za 600 dolarů.
Děti jezdící na kolech v sousedství domu Gary Lee Bettse si nic nedělají ze skutečnosti, že sdílí ulici s roboty. Mimo jiné, ne mnoho dětí se může chlubit tím, že žijí ve stejném bloku s vědcem, který, spolu s týmem českých robotiků, pracuje na robotech ve dne v noci.

To o práci ve dne v noci je pravda, to o tom vědci..., no budiž.
Zní to více jako "Hvězdné války," než jako "Zázrak na 34. ulici." Je to proto, že Betts a jeho tým opravdu pracují na komerčních aplikacích pro roboty.

Spíš než vývoj komerčních aplikací to připomínalo rozhazování peněz Garyho "manželek."
Přestože to může být trochu neobvyklé "domácí" podnikání, tvrdě pracující skupina opravdu vyvíjí univerzální inteligenci pro roboty, trerá se bude, podle Bettse, prodávat za méně než tisíc dolarů.

Tak tuhle pohádku jsme slyšeli asi tisíckrát.
"Inteligence poté bude schopna řídit jakékoliv vozidlo, např. uklízecí stroj na letišti nebo v nákupním středisku, případně vysavač či sekačku, ba dokonce robotického číšníka," řekl Betts.

Podle Bettse je cena doposud vyvinuté inteligence asi šestset dolarů.

Podle zákulisních informací už vývoj přišel na $80,000, v této částce jsou ale započteny i lety do České republiky, které by se uskutečnily i bez robotů (korálky). Částka $600 je pouze cena hardware Modrého.
Tým v současné době pracuje na dvou různých robotech: "Blue" (Modrý) je vozidlo o rozměrech 3 na 4 stopy (asi 90 krát 120 centimetrů), které jezdí a řídí se jako auto.

... a váží tolik, že ho dva lidé mají co zvednout.
"White" (Bílý) je menší robot který je očividně podobný R2D2 z Hvězdných válek. Má pouze dvě hnaná kola, která mu umožňují otáčet se kolem své osy.

...popelnice na kolečkách, nerozebíratelná a nemodulární.
Zjevnou otázkou je, proč se roboti stali nedílnou součástí domu a garáže vlastněných Bettsem a jeho chápající manželkou, Virginií Blakelock a jak se vlastně tým Čechů stal součástí tohoto projektu.

"Co se ve skutečnosti stalo, bylo, že jsem pracoval v Beavertonu a zůstal v dopravní zácpě," řekl Betts, který žije ve Wilsonville šest let. Také má farmu na Ladd Hill, kde žil od roku 1969 do roku 1994.

Zatímco čekal v dopravní zácpě, Betts si položil otázku, co by skutečně chtěl dělat.

"Chtěl jsem pracovat na robotech ale nemohl jsem sehnat žádný kapitál," řekl. "Miliardy byly investovány do umělé inteligence a lidé pohořeli."

Nechci být cynik, ale Garyho projekt je, zdá se, v podobném stádiu (až na ty miliardy).
Je ironií, že slovo "robot" je českého původu vymyšlené Karlem Čapkem v jeho novele "R.U.R." (Rossumovi univerzální roboti), která byla napsána ve dvacátých letech.

Tu ironii nechápu, pravděpodobně Američanům připadne ironické, že slovo robot nevymysleli oni.
Betts, který byl patnáct let softwarovým vývojářem, se zaměřil na Českou republiku kvůli tamějším vzdělávacím programům pro mladé vědce a přístupnosti pracovat na projektech.

...a také kvůli levně dostupné pracovní síle.
On a jeho žena už Českou republiku navštívili, protože Blakelock tam nakupuje korálky, importuje je do Oregonu a pak prodává do celého světa. Také je používá při výrobě bižuterie, kterou sama navrhuje.

Při jedné z návštěv Betts se zástupci několika univerzit diskutoval nastartování robotického programu. Prostředky pocházely z počítačového jazyka pro pokročilé grafické aplikace, který Betts napsal a následně prodal jedné velké společnosti.

Betts započal robotický program v roce 1991, po skončení "české sametové revoluce" na informatické sekci Karlovy univerzity, což je česká národní univerzita v Praze. Do začátku poskytl moderní počítače a grantovou pomoc profesorům z oddělení matematiky, informatiky a filozofie.

Neznám nikoho, kdo by ty "modern computers" viděl...
"Jejich vzdělání je skutečně velmi dobré, ale mají špatné vybavení," řekl Betts, který mluví plynně česky stejně dobře jako několika dalšími jazyky. "Tráví mnoho času nad teorií namísto práce na hardware. Také tráví spoustu času matematikou a zajímají se o lingvistiku. V té jsou skutečně vepředu."

Že by to bylo proto, že jsme teoreticky orientovaná škola?
"Lidé říkají, že Češi mají zlaté ruce. Myslí si, že mohou dokázat cokoliv."

Pokud jim ty ruce někdo nesvazuje...
První doktorát z programu, který Betts odstartoval, byl tento rok udělen Martinu Dlouhému, 28, za práci, kterou vytvořil s Bettsem ve Wilsonville v létě roku 1999. Dlouhý pokračoval v post-doktorandských studiích s Bettsem toto léto, při své třetí návštěvě ve Wilsonville, společně s dalšími čtyřmi studenty účastnícími se programu.

Každý ze studentů, kteří musí mluvit anglicky, byl osobně vybrán Bettsem, který platí všechny jejich cestovní a životní výdaje.

Anglicky MUSÍ umět každý informatik, bez toho se nedá vyžít. Ten osobní výběr byli čtyři lidé z pěti zájemcům. Ku Garyho cti budiž řečeno, že ty výdaje nám skutečně proplatil.
"Jsou to ti nejlepší z nejlepších," řekl. "Je to privilegium s nimi pracovat."

To nám názorně předvedl poslední týden pobytu (viz deník).
Zbyněk Winkler, 23, strávil poslední rok střední školy v Chicagu jako výměnný student. Toto léto s Bettsem pracoval na navigačním systému pro robota. Jeho zájem o roboty vznikl při četbě Čapka a amerického sci-fi spisovatele Isaaca Asimova, který napsal několik knih o robotech.

Nemýlím-li se, Isaac Asimov je původem Rus.
Tomáš Ullrich, 22, se věnuje robotice, protože chce "udělat velkou díru do světa." Pracoval na základních systémech řízení robotů a na zpracování sonarových informací do podoby robotům více prospěšné.

Tady chudák Tomáš řekl blbost (v angličtině je na tu díru do světa fráze o posazení ohně na Temži) a ta redaktorka ho doslovně odcitovala.
"S tím, co jsme se ve Wilsonville naučili, budeme daleko před ostatními studenty v Praze," řekl Ullrich.

Jaroslav Sládek, 22, oceňuje práci na skutečných robotech po studiu teorie v Praze. Sládek, který strávil první rok střední školy na výměnném programu v Severní Karolíně, studoval, jak nejlépe ukládat a získávat informace z robotovy mapy světa.

Kamil Řezáč, 21, studuje informatiku a robotiku, ale také se věnuje elektronice. Strávil většinu léta vývojem a sestavováním elektromechanických částí robotů a experimenty s elektronickými subsystémy pro sonarové snímání.

"Je výborné získat nějakou praxi po studiu teorie ve škole," řekl Řezáč.

Je ironií, že kromě České republiky Betts nalezl jen velmi malý zájem o roboty. Přesto on a jeho čeští studenti jsou vlnou budoucnosti.

Podle Bettse roboti získávají informace o světě pomocí odrazů ultrazvuku (zvuk na vyšších frekvencích, než je lidský sluch schopen vnímat) podobně, jako to dělají netopýři.

Tato informace je zpracována a přeměněna v to, čemu robotici říkají mapa světa.

Roboti používají tuto informaci pro plánování cesty při doručování, při uklízení plochy obsahující překážky nebo dokonce při vyhýbání se lidem v přelidněné restauraci.

"Když jsme začali, všichni považovali tisícidolarový limit za bláznovství," řekl Betts. "Roboti schopní dělat totéž co naši, obvykle stojí osmdesát tisíc dolarů. Klíčem je použití operačního systému Windows. Používáme osm nebo deset malých mikroprocesorů, které stojí deset dolarů za kus. Ty dělají skutečnou práci. Kdybychom použili realtimový operační systém, stál by dva až pět tisíc dolarů."

Roboti fungují ve dvourozměrném světě a pro testovací účely Bettsův tým vyznačil hranice pro vyhnutí se takovým překážkám, jako jsou např. schody.

"Soustředíme se na to, aby roboti získávali informace o světě a dokázali si skrz něj naplánovat cestu," řekl Betts. "Když jsou venku na ulici a vstoupí před ně dítě, robot se zastaví a řekne Martivovou angličtinou s českým přízvukem: Object detected."

"Naším příštím krokem je přimět roboty objíždět překážky a u pohyblivých odhadnout směr jejich pohybu a poté jet mimo ně. Martin integruje práci všech ostatních."

Betts doposud financoval veškerý výzkum z vlastních prostředků, v současné době ale hledá kapitál pro uvedení robotů na trh do konce roku.

Vlastni prostředky už jsem komentoval dříve.
V současné době už má perspektivního klienta - newyorskou firmu, která se zajímá o poučití robotů jakožto číšníků v sérii nočních klubů. Jejich zástupce zásobuje Čechy pizzou každý páteční večer, aby měl přehled o pokroku, který tým každý týden udělal.

Bettsovi roboti také mohou skončit mnohem dále od domova, neboť je tu možnost jejich účasti na misi na Mars.

Už vidím, jak NASA posílá na Mars robota, který běží na Windowsech...
Tým pracoval téměř nonstop na různých nápadech a některé z nejlepších testů se odehrály v noci.

Nejlepších není zcela na místě...
Jednou se roboti potulovali po obchodním středisku na Washington Square, jindy překvapili vyděšené zákazníky v supermarketu Lamb's Thriftway, když se mezi půlnocí a druhou hodinou ranní valili mezi regály.

Na Washington Square jsme vůbec nebyli (tam asi přede dvěma lety něco měřili s Martinem) a v Thriftwayi se robot valil, ale spíš do regálů než mezi regály.
Betts často při návštěvě tam nakoupil nějaké potraviny, vtipkujíc, že jeden z největších výdajů tvoří krmení hladových Čechů.

Bodejť, když kromě jídla a letenek s námi žádná vydání neměl...
"Ti mladí muži hodně jí," řekl.

Ono je rozdíl, když se živí tři lidé a osm lidí.
Když nejí, nespí ani nepracují, využívají možnosti zkoumat Oregon nebo sledovat současné filmy.

Nakonec jsme se dozvěděli, že zkoumání Oregonu Garymu po chuti nebylo (a to na něm neměl nejmenší podíl) a videokazety nám vozila Carol. Před příjezdem jsmě měli slíbené kino každý týden, ale nakonec jsme byli dvakrát a z toho jsme si to jednou sami zaplatili.
Ale jejich největší láskou jsou roboti a v Bettsově garáži visí krédo, podle kterého žijí - zákony robotiky z 56. vydání (fiktivní) "Příručky robotiky" vydané v roce 2058.

"První zákon - Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo."

"Druhý zákon - Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s Prvním zákonem."

"Třetí zákon - Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy toto je v rozporu s Prvním nebo Druhým zákonem."

A toto je motto, které Bettse a Čechy vede k jejich cíli - vyvinout perfektního robota.

"Důvodem, proč vyvíjíme dva různé prototypy je udržet nás při jistotě, že vyvíjíme skutečně univerzální inteligenci, která je schopna řídit jakýkoliv druh robota," řekl Betts.

A tu univerzalitu hnal do takových absurdit, že nám to jenom zbytečně přidělávalo práci.